Because you do not eat it?! You know that your future husband likes it. Today you say never, but do not know what awaits you ...
When I hear some friend telling about her relationship, I feel that I am overage battle-ax and a woman too domestic. "You're already full housewife," she says emphatically, not too favorably, rather derisively girlfriend of a friend of my boyfriend. Well, I'm twenty-five, but after graduation I fled for the channel, and since then I nourish myself, and that most of the time not only myself but also the then-current boyfriend, I'm a girl, so I cook, roles are divided.
"You can cook?" .... This is not about Gourmet, but the ability to survive! Once in a way to save, now out of civilization it is necessity, or hunger strike.
Maybe I feel that I am battle-ax, when I reprove my boyfriend for sticky stamps from the juice on the table, but that you come alone,when you will not live any more with your parents when you will have just your kitchen and all cooking and cleaning too. Figure it out that you can not just get by with bread and butter, when your boyfriend is sleeping in your house.
Because of my ex-boyfriend, I learned to cook the Sirloin, also because of him do not like to cook it now and if, just with the bag. For my new boyfriend I prepare daily lunch at one, mostly hot dinner, and I'm willing to cook the boiled egg, despite the hate since the days of school snacks.
Sometimes I make my boyfriend to help, or at least not add me work up, on the other hand, in our home will never have to pee sitting down!
Protože ty ji nejíš?! Víš, že tvůj budoucí muž ji má rád. Dnes říkáš, že nikdy, ale nevíš, co tě čeká...
Když slyším vyprávění nejaké své kamarádky o jejím vztahu, mám pocit, že jsem přestárlá semetrika a žena až příliš domácí. "Ty seš už úplná hospodyňka!", říká důrazně, ne příliš pochvalně, spíše výsměšně přítelkyně kamaráda mého přítele. No jo, je mi pětadvacet, ale hned po maturitě jsem prchla za kanál a od té doby se živím sama, a k tomu většinu času nevykrmuji pouze sebe, ale i právě aktuálního přítele, jsem holka, tak vařím, role jsou rozděleny.
"Ty umíš vařit?!"....To není o gurmánství, ale o schopnosti přežití! Kdysi ve městě způsob, jak ušetřit, nyní mimo civilizaci naprostá nutnost, nebo hladovka.
Možná ti připadá, že jsem semetrika, když přítele peskuju za ulepená kolečka od šťávy na stole, ale na to sama příjdeš, až nebudete bydlet každý sám u svých rodičů, až bude kuchyně jen tvoje a všechno uklízení a vaření taky. Ono na to příjdeš, že si nevystačíš jen s namazaným chlebem jako dosud, když k tobě přítel chodí přespávat.
Kvůli svému bývalému příteli jsem se naučila vařit i pravou svíčkovou, také kvůli němu ji nyní vařím nerada a když tak z pytlíku. Kvůli svému současnému příteli připravuji denně oběd na jednu hodinu, většinou i teplé večeře a jsem ochotná vařit i vajíčka natvrdo, přesto, že je nesnáším už od dob školních svačin.
Přítele nutím občas pomáhat, nebo alespoň práci mi nepřidělávat, na druhou stranu ale, u nás doma nikdy nebude muset čůrat v sedě!
Žádné komentáře:
Okomentovat